Můžeš tomu říkat OSUD, ale je to prostě ŽIVOT... Hoď starosti za hlavu a začni žít! [© Terless]
PROSÍM, RESPEKTUJTE AUTORSKÉ PRÁVO A NEKOPÍRUJTE.
DĚKUJI ZA POCHOPENÍ. VĚTŠINA FOROGRAFIÍ NA BLOGU JE MOJE VLASTNÍ.

Myšlenky

Mám "tvořitelský absťák"..!

10. října 2012 v 17:30 | Terless...
Potřebuju tvořit! Ale chybí čas a energie. Proč? Jednoduchá odpověď: náročná škola! Jo, třeťák už neni flákačka, jako to bejvalo na nižším gymplu, tam už se to bere opradvu vážně... (Teda mí spolužáci zřejmě nikdy nic nebudou brát vážně, jo ono se jim to jednou vymstí, ale to už nebude můj problém.) A co teprve na našem gymplu, kterej je považovanej za nejtěžší ve Středních Čechách a nejspíš i za nejkvalitnější (ehm, o tom by se dalo polemizovat...), protože většinou všichni odmaturují a vezmou je na vysokou. Díky, to bych taky potřebovala. Ale ze všeho nejdřív potřebuju zaměření - jenže to já postrádám! Prostě nevim, co bych mohla dělat v budoucnu, mám toho ráda hodně, ale ne a ne se rozhodnout pro to, co bych nejlíp uplatnila a bavilo by mě to. (Jo, všestranný lidi to maj holt těžký, neřikám, že jsem všestranná, ale vícestranná určitě.)

Sen - Neobvyklý školní den

11. září 2012 v 20:00 | Terless...
Tento sen se mi zdál hodně podivný a zajímavý, taková směska všeho možného. :D
~ ~ ~
Datum: 6. 6. 2011
Přibližný čas: mezi 8.h a 9:30 dopoledne

Pokračování z předchozího snu - tedy nahodilé navázání dalšího snu. Také jsem byla "ve svém těle", jakoby to byla skutečnost. Nejdříve jsme byly (my holky z mé třídy 5QB) ve škole v aule (tělocvična v 1. patře) a čekaly jsme na tělocvik. Převlíkaly jsme se do cvičebního oblečení. Pak jsme si povídaly (spíš holky si povídaly; já, Momo a Janixka jsme mlčely a "povídaly" si skrz telepatii a intuici). Zdálo se nám, že čekáme nějak dlouho. Najednou si někdo vzpomněl (asi Momo), že učitelka říkala, že máme jít na základku (gympl je propojen se ZŠ). Tak jsme se zase převlíkly zpět a rychle jsme šly. Momo nás vedla, potom jsme za sebou nějak nechaly ostatní holky a šly jsme jen my tři. Přišly jsme tam a už na nás čekala naštvaná paní učitelka. Byl tam soubor Jiskry, který nám představila. Já jsem řekla, že je znám, viděla jsem je v televizi ve Zlatém oříšku (soutěž pro mladé umělce). Potom jsem zjistila, že v tom souboru hraje i cimbál, na který jsem hrála nějako dobu. Ale potom se ukázalo, že je to spinet nebo cemballo, které vypadá úplně jako klavír. Tak jsem si k němu sedla a zahrála... /Potom jsem se probudila./
~ ~ ~
Asi se zasmějete stylu psaní, protože to vážně není napsané jako nějaký sloh, je to děsně odfláklé, uznávám. :D Kdybych si ten sen pamatovala přesně, napsala bych to teď jinak. Ale co se dá dělat. :)

PS: Přednastaveno, učím se od pondělí jak na maturitu...

Sen - Záhadná neznámá...

9. září 2012 v 20:30 | Terless...
Loni se mi zdály zajímavé sny, tak jsem se rozhodla si je zapsat, abych pak mohla na co vzpomínat anebo z čeho číst - věštit (prý to lze - věštit ze snů, já to ale neumím). Taky máte svůj "zápisník snů"? Není špatné občas si nějaký pěkný nebo i ošklivý sen zapsat, abyste nad ním nemuseli přemýšlet jen v duchu. ;)
~ ~ ~
Datum: 6. 6. 2011
Přibližný čas: mezi 6. a 8. hodinou ráno

Ve snu jsem byla "ve svém těle", ne jako "vypravěč" nebo přihlížející, jako obvykle. Byl to krátký sen, ale mohl by být klidně skutečnost. Děj snu se odehrál v ZUŠ mého města, nebo v bytě učitele na flétnu (nejsem si jistá), alespoň jsem si to myslela. Seděla jsem v místnosti vedle chodby u stolu s panem učitelem (se kterým mám dobrý přátelský vztah) a povídali jsme si (asi o flétně, potom o různých věcech). Najednou vešla nějaká paní, byla oblečená starobyle (dlouhé krémové lněné šaty). Byla štíhlá, mladá, měla dlouhé hnědé vlasy (možná to byla přítelkyně pana učitele). Vešla dlouhou chodbou a mířila k nám. Pak jsme se bavili (spíš učitel s ní) a ona pak šla do pokoje. Bavili jsme se o ní: učitel se mě zeptal, co mi připomíná, když na sobě měla takové šaty, odpověděla jsem, že středověk. Pak paní ještě přišla a stoupla si vedle učitelovy židle... /Pak se sen přerušil druhým... - pokračování příště/
~ ~ ~
Vím, není to nijak zajímavý sen, jak jsem ho napsala, ale bylo to sepsané narychlo, ráno, navíc sny se nedají popisovat detailně přesně podle toho, jak jste to viděli. Mně ale zajímavý připadal, jinak bych si ho nezapsala. :)
~ ~ ~
Chtěla bych mít více dějové sny, než takovéhle "nudné"... No, sny si člověk nevybírá, bohužel. /Kdyby to mohlo fungovat jako DVD, co si vybereš, to si pustíš! To by bylo něco. :D/

Proč nejlepší nápady nechodí ve dne?

28. srpna 2012 v 14:40 | Terless...
Včera jsem si šla lehnout asi po 11. hodině a přemýšlela jsem nad svou knihou (Zamčená truhla), kterou jsem ještě nezačala psát, ale dlouho to plánuju... [Měla by to být rámcová novela zasazená do jednoho velkého celku. Žánr jsem plánovala dobrodružný, lehce fantasy, o přátelství a lásce.] Najednou mě začaly napadat tak úasný myšlenky do děje a krásně to do všeho začalo zapadat, jenže jsem byla tak unavená, že jsem šla spát. Ale stejně jsem o tom pořád přemýšlela a těšila se, jak se dám ráno do psaní. Jenže nic, ráno s vycházejícím Sluncem a zapadajícím Měsícem odešly i všechny inspirace, něco mi v mozku zůstalo, ale to nejlepší se mi vybavovalo právě večer. No, budu doufat, že si rozpomenu na všechny ty skvělý nápady a napíšu je a dám konečně už dohromady tu skládačku, kterou bude potom muset čtenář zase rozložit a po kousíčkách pomalu skládat. :)
~ ~ ~
~ ~ ~
Taky to tak máte, že vám chodí ty nejlepší inspirace až za tmy? Mozek vám ve dne nepracuje s fantazií, jak by měl? To jste na tom stejně jako já. Jsem asi "noční tvor"... :D

Před koncem...

23. srpna 2012 v 9:00 | Terless...
  • Zítra přijedu. Doufám, že si to tam užívám a vycházím tam se všemi (nehádám se jako loni s jednou holkou...).
  • Určitě se už těším domů, až budu moct usednout zase ke stolu a podívat se na svůj opuštěný blog.
  • Těším se, až si přečtu vaše skvělé články a komentáře (pokud nějaké budou) a budu vám na ně moct odpovědět nebo přidat další.
  • Těším se, až si budu prohlížet fotky z tábora, doufám, že budou povedené.
  • Ale na co se netěším, je škola... Sice bude ještě 10 dní před začátkem, ale to připravování a nával pomalu začínajícího stresu bude nesnesitelný.
  • Budu se snažit si to zpříjemnit koníčky, focením, hudbou, psaním, steampunkem, blogem a vším, co mám ráda.
  • Tak se mějte hezky a čekejte mě tu! :D
~ ~ ~
~ ~ ~
Vaše Terless... x)
PS: Přednastaveno, což je všem jasné :)

Otázky a úkoly pro Vás :)

19. srpna 2012 v 12:00 | Terless...
Máme někteří těžké období. Období emocí, touhy po dobrodružství, jsme zmatení, pořád se za něčím ženeme, ale konec je v nedohlednu... Co takhle, kdybychom se na chvíli zastavili a popřemýšleli o našich životech? Jak je udělat lepší? Jsou jednoduché recepty, ale málokdo na ně najde to správné koření, které nezkazí celý výsledek, ale naopak vylepší. :)

Zamyslete se...

1)
Potřebujeme víc peníze nebo lásku k přežití na tomto světě?
Peníze jsou důdležité pro naše potřeby, pro snadné žití a pohodlné plutí světem... Ale co láska? Je sice někdy nespravedlivě krutá a bolí, ale kdybychom neměli žádný cíl, ani bychom se nesnažili něčeho dosáhnout. Zjistit, že za něco stojíme a pro někoho něco znamenáme.

Ani o krok blíže...

17. srpna 2012 v 18:30 | Terless...

How to be brave? How can I love when I'm afraid?

Je to už přes rok, ale stále stejné... Proč jsem se k tomu ještě neodhodlala? I přes tu snahu a touhu udělat věc, za kterou bych mohla zaplatit, bojím se, že všechno zkazím. Nikdy v životě jsem neriskovala, proto mi myšlenky nedávají tu sílu, že to dobře dopadne, spíš naopak, mám zřejmě intuici, že by to mohlo dopadnout hůř než čekám. Ale stejně bych to chtěla zkusit, aspoň bych si ulevila a měla čisté svědomí, že jsem nic nezanedbala, že jsem pro to udělala všechno. Ale co ty následky? Vždycky, když člověk něco dělá, měl by si to nejdřív rozmyslet. Já si to rozmyslela, ale není rok zase až přílož dlouhá doba na přemýšlení? Věřte mi, že jsem se snažila naznačovat, ale nemám tu odvahu, abych skočila po hlavě do tmy, a jelikož se tmy bojím, nemám na to ani sílu, jak fyzickou, tak psychickou...
~ ~ ~
(To není tak jednoduché jak se zdá být...)
~ ~ ~
[Omluvte článek a téma, potřebovala jsem se vypsat...]
Co vy? Riskovali jste někdy v životě? Jaké to je? Mělo to pro vás dobrý dopad?

PS: Přednastaveno :)

Ovlivňují se lidi a zvířata navzájem?

28. července 2012 v 17:45 | Terless...
Říká se: "Jaký pán, takový pes." Ale já bych řekla, že to platí oboustranně. Taky se totiž říká, že člověk se svému mazlíčkovi čím dál tím víc podobá. Co je na tom pravdy? Řekla bych, že něco jistě. Mám totiž zřejmě "důkazy" jakési mentální dominance, schopnosti, se kterou člověk dokáže ovlivnit / přesvědčit jiného člověka pouze svou myslí, svým psychickým vlivem na něj. Takovouto schopnost / vlastnost má Madam Z. (o níž jsem se zmiňovala už ZDE ve 3. bodě), kterou využívá ve svůj prospěch. Napíšu pár faktů o ní (z mých pozorovacích schopností):

  • Je to naše spolužačka už 6 let
  • Bohužel je taky předsedkyně třídy - školní parlament
  • Každý rok měla jinou "spřízněnou duši" ve třídě
  • Musí být neustále středem pozornosti
  • Dokáže být hodně přesvědčivá...
  • Musí být u všeho, všude se vecpat, zná lidi
  • Vymámí na vás vše, aniž byste jí to chtěli říct
  • Potom může cokoliv použít proti vám
  • Omotá si kolem prstu všechny, dokonce i ředitele školy
  • Ale při tom všem se chová a tváří jako neviňátko
  • Kromě toho má kočku, o níž říká, že je její kamarádka
  • (Kdybych to tu měla vypsat všechno, nevěšlo by se to tu)

Chápete, co tím chci říct, ne? O kočkách se všeobecně ví, že jsou vyčůrané vychytralé, dělají si, co chtějí, každého si omotají kolem prstu ve svůj prospěch. Taky jsem viděla jeden dokument, že předení používaj jako manipulační systém, jak dosáhnout svého, například svého páníčka takhle "přesvědčí", aby jim dal jejich oblíbený pamlsek, to jsou ale chytrý stvoření, že? :D Jenže když tu schopnost přenesou na člověka, jako v případě Madam Z., je to učiněná tragédie...

Sen - moje touha?

21. července 2012 v 15:50 | Terless...
Z pondělka na úterý se mi zdál zajímavý sen...
~ ~ ~
Zdálo se vám někdy, že levitujete? Během děje snu zjišťujete, že umíte lítat nebo se vznášet ve vzduchu bez křídel a ani jste nevěřili v to, že to dokážete? Jaký je to pocit? Osvobozující, uvolňující, nespoutaný, mysteriózní, prostě boží... ani to nejde tak popsat, jako to bylo ve snu, to byste musli "zažít", já to zažila, protože ten můj sen byl jako živý. Myslela jsem, že je to skutečnost, pak jsem se sice probudila, ale jako kdybych byla pořád v tom snu, jako kdyby se můj sen stal skutečností... (já vím, používám klišé, ale je mi to upřímně jedno ;))

Nálada? Jako aprílový počasí...

17. července 2012 v 22:40 | Terless...
Kdyby se mě někdo zeptal, jakou mám náladu nebo jak se mám, každou chvíli mu odpovím jinak. Čím to je? Snad mou povahou, rodinou, nebo je to "pubertou"? (:D) Ano, já vím čím to je, ale nechce se mi s tím tady rozepisovat. Stručně řečeno mi některé záležitosti změnily život, hlavní "zlomový rok" byl ten loňský, hodně se toho změnilo, přibyly starosti, ale i kamarádi, stres střídala radost a tu zase smutek ze zklamání... Vím, že moje chování ovlivňuje to, co se děje v mém okolí, ale i já tím ovlivňuji mé blízké, rodinu a kamarády. Proto bych chtěla říct, že ať už mám jakoukoli náladu, je to jen ve mně a musím se s tím vypořádat, naučit se s tím bojovat a vyhrát. Svým kamarádům a rodině se proto omlouvám za to, jak se chovám - každou chvíli jinak, mě to taky mrzí, ale nevím, co s tím mám dělat... Pravý přítel tohle pochopí a přejde s úsměvem, protože nejsem jediná, komu se tohle děje. :) Děkuji.
 
 

Reklama